Čarodějnice

Text na Střed

ČARODĚJNICE A MÁGOVÉ (Femina malefica)

___________________________________________________________________________


Podstata čarodějnic

Čarodějnice jsou bytosti podobné lidem. Stárnou stejným tempem, dožívají se obdobného věku a mají křehká těla s pomalou regenerací. Aby se dítě stalo čarodějem, musí mít minimálně jednoho rodiče mága. Obvykle je pak dítě učeno základním kouzlům právě tímto rodičem. Ve smíšených rodinách není však 100 % šance, že se tento čarodějnický gen prosadí. Obecně je šance na narození čaroděje asi 40 % při každém těhotenství smíšeného páru. U čistých čarodějnických rodin se vždy narodí čaroděj.


___________________________________________________________________________


Akademie
Čarodějové ovládají magii v různých podobách, kterou používají prostřednictvím zaklínadel. Každý mág se musí naučit své dovednosti od jiného, neboť jako samouci nikdy nedosáhnou na složitější kouzla. Z informací od zadržených subjektů jsme získali zprávy o uzavřené komunitě na vzdáleném ostrově, známé jako akademie Endhaven.
Tato akademie je považovaná za největší shromaždiště čarodějnic. Navíc je přístupná pouze pro nadpřirozené. Váženější členové mají povolení používat magické portály pro přechod. Mnohé čarodějnice zde pracují na archivaci důležitých informací, zatímco jiné se zde vzdělávají, a poté odcházejí do světa. Akademie také slouží jako zařízení pro nadpřirozené trestance, kteří zde byli uvězněni pro ohrožení existence ostatních nebo pro jiné prohřešky.


Magie
Čarodějnice jsou schopny ovládat široké spektrum magií, přičemž každý jedinec má vrozené vlohy a záliby, které určují jeho dovednosti. Čaroděj si vždy musí zvolit směr, v němž se chce zdokonalovat, obvykle se zaměřením na dva až tři konkrétní "obory." Většinou tak zvládají bez opory knih jen kouzla spojená s jejich vybraným směrem. Žádná magie však není natolik silná, aby mohla čarodějnice zvládnout všechno — čarodějnice ovládající vodu například nedokáže vyvolat tsunami, a země nemůže způsobit zemětřesení. Jejich síla se odvíjí především od věku; čarodějka ve věku 20 let bude slabší než její 70letý protějšek (s věkem rostou zkušenosti, a to je na čarodějnicích asi to nejnebezpečnější). Pokud však čarodějnice podstoupí přeměnu na hybrida, například upíra nebo dlaka, její růst síly se výrazně zpomalí. Kromě běžných schopností existují také čarodějnické knihy obsahující různé rituály a kouzla, která lze zvládnout pouze s jejich pomocí.
Obecně platí, že čím větší přístup k magii čarodějnice měla, tím více toho zvládne. Proto většinou samouci zvládají jednu magii, a studenti z akademie až tři různé obory.

Aetrika a Vitalis
Aetrika (Aetrická žláza), umístěná v epifýze (nadvěsek mozkový - hovorově šišinka), hraje klíčovou roli v magických schopnostech čarodějnic. Tento orgán neustále produkuje látku zvanou vitalis, která má temně fialovou barvu a konzistenci podobnou inkoustu chobotnic. Vitalis se uvolňuje do krve a umožňuje čarodějnicím čarovat bez únavy. Při každém použití magie se však její hladina snižuje. Když vitalis dojde, čarodějnice zažívají u dalšího pokusu o použití magie únavu, slabost, malátnost a silné migrény. Může se také dostavit motání hlavy a nízký tlak.
Tento orgán se svou strukturou podobá běžným žlázám, což komplikuje jeho detekci při lékařských vyšetřeních. Důkladné pochopení Aetriky a vitalisu může odhalit nové aspekty magie a jejího vlivu na tělo a psychiku čarodějnic.

Vyjmutí Aetriky:
Trest v podobě vyjmutí Aetrické žlázy je považován za jednu z nejzávažnějších sankcí mezi čarodějnicemi. Tento čin má dalekosáhlé důsledky, jak na fyzické, tak na psychické úrovni.
- Ztráta magické síly: Čarodějnice, které byly potrestány vyjmutím Aetriky, ztrácí přístup k hlavnímu zdroji své magické energie. Jejich schopnost používat kouzla je výrazně omezena na slabší a méně efektivní formy magie.
- Fyzické nepříjemnosti: Poté, co je Aetrika vyjmuta, se tyto čarodějnice musí potýkat s fyzickými symptomy podobnými těm, které zažívají čarodějnice při vyčerpání vitalis. To by zahrnovalo únavu, malátnost, migrény a nízký tlak.
- Psychické následky: Vnitřní psychické napětí související s vyjmutím Aetriky, může vést k úzkosti a depresivním stavům, jelikož vyjmutí Aetriky představuje nejen ztrátu moci, ale i vyloučení ze společnosti. K čarodějnicím, které toto podstoupili se zbytky covenu chovají jako k naprostým vyvrhelům a často jsou z covenu vyhnáhny.
Takové tresty posilují hierarchii a kontrolu uvnitř covenů čarodějnic, jelikož strach z vyjmutí Aetriky slouží jako silný odstrašující prvek pro potenciální provinilce.



Coveny

Společenství čarodějnic se obyčejně nazývá "Coven." Tato společenství jsou obyčejně vedena nejstarší čarodějkou, která je ostatními respektovaná, a všichni se jí zodpovídají.
Při přijímání nových čarodějnic do covenu podstupují čarodějky někdy přijímací rituál, který prokáže čarodějčiny čisté úmysly s covenem, a následně spojí čarodějčinu magickou moc s jejími druhy. Díky sdílnené moci jsou čarodějnice v covenech silnější a nebezpečnější pro okolí. Pokud se však na dlouhý čas od covenu odtrhnou, spojení se může přerušit a čarodějka o tuto sílu přijde.
Coveny jsou buď bílé, nebo černé.
- Bílé coveny: Coveny, které se skládají z bílých čarodějnic jsou obecně přátelské komunity otevřené přijmutí nových členů. V těchto skupinách je spousta čarodějek, přičemž se každá zaměřuje na něco jiného. Poskytuje to tak velké množství možností toho co se naučit.
- Černé coveny: Coveny černých čarodějek se velice často spojují dohromady podle jejich hlavního magického zaměření. Demonologové, nekromanti, krevní mágové a další, se vždy raději zdržují v blízkosti čarodějek, jež mají stejné nadání. Neznamená to však, že nemůže být i smíšený černý coven.


"Ve chvíli, kdy měsíc v úplňku osvětluje noční oblohu, koná se rituál, jenž zve se Zkouška ohněm. Uchazečka, jež touží vstoupiti do našeho svatého covenu, postaví se před ohnivou stěnu, jež jest utvořena čarodějnicí ovládající ohnivou magii. Tato stěna, vzplanuvší jasnými plameny, vznáší se do výše jako živý sloup ohně, jenž osvěcuje temnotu noci. Její žhavé jazyky tančí ve vzduchu, zrcadlící sílu a moc, jež byla zvolena ke zkoušení úmyslů a čistoty srdce.
Ostatní čarodějnice se shromáždí v kruhu, vyzařujícím energii a důvěru, kterou musí cítiti každá duše, jež žádá o přijetí. V okamžiku, kdy cítí sílu naší komunity, pronáší se zaříkadlo, jehož slova zaznívají jako šepoty větrů:

"Ohněm projdi jako střela,
když jsi duše čistá.
Jsi-li ale naše zkáza,
smrt ti budiž jistá."

Toto zaříkadlo jest testem, i varováním, znějícím v noci. Uchazečka, jež nese v srdci úmysly čisté, projde plameny bez újmy a stane se součástí našeho posvátného covenu. Avšak, pokud skrývá zradné úmysly, oheň ji spálí, a ona bude usmrcena, aby sloužila jako varování pro ostatní.
Zkouška ohněm jest aktem posvátným, upevňujícím pouto mezi čarodějnicemi a potvrzujícím naši sdílenou moc a důvěru."
- Společenství ohně, Elena Caldwell, 1272



Vztah mezi černou a bílou magií

Vztah mezi bílými a černými čaroději je dlouhodobě napjatý a plný rozporů, což se promítá i do způsobu, jakým se vzájemně vnímají a přistupují k sobě navzájem. Bílí čarodějové obvykle pohlížejí na černé čaroděje s opovržením a považují je za morálně pokleslé nebo zkažené - někteří z nich jdou až tak daleko, že černé coveny vnímají jako společenskou spodinu, která nestojí za zmínku ani za vážné znepokojení.
Černí čarodějové naopak obvykle odmítají snahy bílých čarodějů vyzdvihovat svou morální převahu. Poukazují na to, že samotná magie je neutrální, a není ve své podstatě ani dobrá, ani zlá. Černá magie podle nich může sloužit dobru, stejně jako může být bílá magie zneužita ke zlým účelům, pokud se dostane do špatných rukou. Tento pohled je ve společnosti černých covenů rozšířený a často slouží jako důvod pro jejich odklon od tradiční morálky bílých.
Vzájemné předsudky a napětí vedou k častým slovním střetům, především v případech, kdy se bílý a černý čaroděj ocitnou ve stejném prostoru. Přesto však existují nepsaná pravidla, která oba tábory dodržují. Dokud černý čaroděj neporuší zákony akademie nebo neprovede čin, který by přímě ohrozil společnost, bílí čarodějové proti němu nic nepodniknou. Tento vzájemný klid je však křehký a často závisí na okolnostech a povaze jednotlivých čarodějů.
Společnost jako celek pohlíží na bílou magii jako na čistší a společensky přijatelnější cestu, zatímco černá magie zůstává na hranici zákona. Mnozí čarodějové i obyčejní lidé se přesto začínají zamýšlet nad myšlenkou, že černá magie - pokud je využita moudře - může vnášet rovnováhu tam, kde to samotná bílá magie nedokáže.


___________________________________________________________________________


Z knih


Vitamora
Vitamora je specifický elixír, který čarodějnice používají k regulaci tvorby vitalisu v aetrické žláze. Tento prostředek, vyrobený ze sušených bobulí rostliny Galatheus mora, obsahuje jedovaté látky, které dlouhodobě potlačují produkci vitalisu. Čarodějnice ho používají jako formu kontroly, zejména ve věznicích, kde je potřeba regulovat magické schopnosti a sílu čarodějnic, které se neprovinily dost závažně na to, aby podstoupili trestu vyjmutí Aetriky. Vitamora se podává jednou týdně, aby se zabránilo možnému útěku nebo útoku zadržených.

Mračenka krvavá (Galathus mora)
Mračenka krvavá je endemitní rostlina, která roste pouze na izolovaném ostrově(Island of Last Retreat), kde se nachází čarodějnická akademie Endhaven. Tato fascinující rostlina se vyznačuje rudým stonkem a listy spolu s bílými květy, které se po několika dnech mění na velké bílé bobule s rudou dužinou. Jelikož Mračenka krvavá nemá chlorofyl, parazituje na kořenech běžně se vyskytujících jehličnanů, což jí umožňuje přežít v náročných podmínkách. Čarodějnice pečlivě sbírají bobule, suší je a zpracovávají jako hlavní složku vitamory. Její toxické látky nejenže potlačují tvorbu vitalisu, ale také se v malém množství podává jako lék na deprese či psychická onemocnění jako je schizofrenie a podobně.

- Čerpáno z: Grimoár stínových zahrad, Benedict Kaelinor, 1347


___________________________________________________________________________


Běžná zaměření bílé magie

Základy magie
Každý mág se jako jednu z prvních věcí učí základy magie. Jedná se o základní kouzla, která by mohli být schopni využít v běžném životě a při obraně.
Mezi základy patří:
- Velice lehké ovládání telekineze (uzvednutí a mrštění menších předmětů do tří kil)
- Lehké ovládání ohně (menší plameny)
- Základy bylinkářství a léčení - slabší lektvary a užití bylin, regenerace malých ran
- Využití rituálních knih a návodů z nich
Jedná se o jednoduché triky, které umožňují mágům dostat se z nebezpečných situací a zachránit si tak zdraví či život.


Telekineze
Popis: Telekineze je umění ovládat předměty myšlenkou, umožňující čarodějům manipulovat s hmotou bez fyzického dotyku. Tato schopnost zahrnuje pohybování objekty, vytváření telekinetických štítů, a dokonce vyvolávání silových vln.
Základní techniky:
- Pohyb předmětů: Zvedání a manipulace s různými objekty. Většinou do 100-150kg váhy.
- Telekinetické štíty: Ochranné bariéry, které blokují fyzické útoky.
- Silové/tlakové vlny: Vyvolání silné vlny, která dokáže odhodit předměty i osoby. Povětšinou je k nim třeba nějaké fyzické aktivity - dupnutí, tlesknutí.
- Posílení: Čarodějka je na krátkou chvíli schopna si magií pomoct zvednout svoji fyzickou sílu. To ji však může silně vyčerpat.
Omezení: Telekineze vyžaduje vysokou koncentraci a může být fyzicky vyčerpávající. Přílišná manipulace s těžkými objekty může způsobit únavu nebo ztrátu kontroly.


Alchymie
Popis: Alchymie je starodávné umění transformace materiálů a vytváření elixírů, tinktur a prachů, které mohou mít různé účinky na tělo a mysl. Alchymisté se zabývají kombinováním bylin, minerálů a dalších substancí, aby dosáhli magických nebo léčivých vlastností určitých předmětů. Často jsou využívány orgány nadpřirozených (i normálních) tvorů, či jejich tělními částmi (chlupy, vlasy, sliny, nehty..). Samotné smíchání těchto předmětů nemá žádný význam, pokud do nich není vložena magická energie samotného alchymisty. Čím silnější alchymista, tím lepší jsou účinky jejich výtvorů.
Některé elixíry a prachy se dají dělat pouze z čerstvých rostlin, jen v určitých stádiích výkvětu, nebo v omezených časových intervalech, a vydrží fungovat pouze po krátkou dobu, než jejich účinky vyprchají.
Základní techniky:
- Elixíry a lektvary: Vytváření nápojů, které mohou posílit zdraví, prodloužit život nebo poskytnout mnohé další schopnosti. Některé elixíry vyžadují čas na uležení nebo aktivaci specifickými rituály.
- Rostlinné a minerální prachy: Barevné prášky, které většinou nosí alchymista v různých baňkách při sobě. Mohou mít různé schopnosti při vdechnutí (zvýšení síly, rychlosti, omráčení, omámení..), někdy mohou být reaktivní a nosí se nesmíchaný - ve dvou baňkách z křehkého skla pospolu, které jsou rozdrceny v dlani aby se smíchali až v moment kdy je třeba je využít, takové látky mohou mít za účel různé chemické/magické reakce.
- Amulety: Konstrukce talismanů, které nabízejí ochranu nebo zvýšení magických schopností.
- Léčení: Kouzla, která pomohou zmírnit bolest, či zrychlit hojení. Zacelení ran, či zastavení krvácení není žádný problém. Léčitelky jsou schopny i sejmout kletby. Některé kletby nebo zranění vyžadují silnější, vzácnější ingredience, například andělské peří.
- Transmutace: Transmutace je jedna z nejpokročilejších forem magie a zvládne ji opravdu málokdo. Přeměna jednoho materiálu na jiný, například z olova na zlato.
Omezení: Alchymie vyžaduje důkladné znalosti chemie a magie, stejně jako preciznost v provádění rituálů. Chyby v procesu mohou vést k nebezpečným reakcím nebo neúspěšnému výsledku. Z léků se dá snadno udělat jed či droga. Proto musí být alchymista opravdu znalý, a soustředěný na to, co dělá. Někteří mágové záměrně vytváří lektvary s neblahými účinky a prodávají je jako velmi silné a těžko detekovatelné jedy, nebo jako nevšední drogy.




(Ochranné šperky vytvořené alchymistou. Tradičně obsahující malachit.)                                                                                                      



Jak se může moderní medicína a alchymie navzájem obohatit.
Dalším příkladem propojením alchymie a moderní medicíny může být LSD. Mezi lidmi platí příběh, že byly jeho účinky objeveny v roce 1943 náhodou. Ve skutečnosti to ovšem taková náhoda nebyla. Začalo to mým pokusem vytvořit lektvar na pomoc lidem s duševními problémy.
Vzal jsem obyčejný lektvar na dobrou náladu a začal zvyšovat jeho účinky. Bohužel většina pokusů neměla žádný účinek, nebo srovnatelný s původním receptem. Nakonec se mi podařilo vytvořit pár vzorků, které měly požadované účinky. Všechny však měly i nežádoucí vedlejší účinky, které dělaly lektvary nepoužitelné. Když jsem ovšem připravoval další vzorek, který obsahoval i žito, podařilo se mi učinit objev. Ve své neopatrnosti jsem použil klasy žita nakažené jakousi houbou.
Svůj omyl jsem si uvědomil až později. K mému překvapení ovšem výsledný elixír fungoval. Ve větším množství vám způsobil halucinace a pocity štěstí. V menších dávkách ovšem pomáhal lidem s problémy na duši. Má pozornost se obrátila k houbě samotné. Ukázalo se, že se jedná o jakéhosi parazita, co žije na obilí. Tento parazit dodával lektvaru jeho žádané účinky a byl to skutečný průlom oblasti léčby duševních nemocí pomocí alchymie.
O objevu houby jsem se zmínil mému lidskému příteli Albertu Müllerovi. K mému úžasu mi řekl, že se o ní již také zajímal a podařilo se mu oddělit jednotlivé látky z ní, i když jim nepřisuzoval žádnou váhu. Na moji pohnutku prozkoumal jejich účinky a zjistil, že jedna ze sloučenin opravdu má dané účinky. Látka dostala název LSD a začala být využívána jako léčebný postup, až se nakonec stala i drogou hojně využívanou umělci i obyčejným lidem. I když se od jeho využití ve světě lidí upustilo, mě jejich vývoj pomohl posunout můj elixír na samé hranice. Dodnes je tento lektvar využíván jak v léčbě, tak jako zábavní droga, která navíc není návyková. Sám se aspoň jednou ročně trochu uvařím a doplním zásoby.
- Alchymie a moderní věda, spojenci nikoliv nepřátelé, Archibald Müller, 1980





Floramantie (Bylinkářství)
Popis: Floramantie je umění manipulace s rostlinami, které se zaměřuje na léčení, bylinkářství a přírodní magii. Mágové, kteří ovládají tuto magii, mají schopnost omezeně ovlivňovat růst a vlastnosti rostlin, aby vytvářeli léčivé lektvary, elixíry a přírodní obranné mechanismy. Floramantie spojuje znalosti o léčivých vlastnostech rostlin s magickou manipulací, což umožňuje mágům zachovat zdraví a harmonii v přírodě. Tato magie se částečně podobá alchymii, a sdílí s ní základní znalosti (léčivé lektvary a tinktury). Tito mágové často tráví čas na slunci, jelikož k posílení růstu rostlin potřebují i jeho sílu.
Základní techniky:
- Podpora růstu: Mág může urychlit růst léčivých rostlin a bylin, což zajišťuje rychlou dostupnost potřebných ingrediencí pro léčení ran a nemocí.
- Vytváření elixírů: Tato technika zahrnuje extrakci esencí a sil z rostlin pro výrobu lektvarů, které mohou léčit, posilovat nebo chránit. Mágové dokáží kombinovat různé byliny pro vytvoření unikátních přípravků s různými účinky.
- Znalost rostlin: Botanologové mají rozsáhlé znalosti o rostlinách a jejich vlastnostech, což jim umožňuje identifikovat léčivé byliny a najít správné ingredience v přírodě pro různé účely.
- Léčivé schopnosti: Floromantici jsou schopni léčit ostatní pomocí své vlastní energie. Mohou zbavit zraněné bolesti, zastavit krvácení nebo plně zacelit rány. Větší rány si však berou více energie a mág tak nemusí zvládnout vyléčit vše.
- Přirozená empatie: Schopnost vnímat potřeby rostlin a jejich reakce na různé podmínky, což umožňuje lépe porozumět, jak je využít k léčbě.
Omezení:
- Závislost na prostředí: Botanomagie je silně ovlivněna kvalitou půdy, dostupností vody a slunečního světla. V neúrodných nebo znečištěných oblastech je obtížné dosáhnout účinnosti.
 - Omezené množství: Mág může pracovat pouze s určitým počtem rostlin najednou, což může omezit jeho možnosti při léčbě větší skupiny nebo ve válečných situacích.
- Vyčerpání: Intenzivní manipulace s rostlinami a jejich magickými vlastnostmi může vyčerpat mága, což může vést k fyzické slabosti nebo ztrátě kontroly.


Elementární magie
Popis: Elementární magie je umění manipulace s jedním ze čtyř základních živlů: ohněm, vodou, vzduchem nebo zemí. Každý element má své vlastní vlastnosti a možnosti, které čarodějice může využívat k různým účelům.
Základní techniky:
- Oheň: Vytváření plamenů, manipulace s teplem a možnost vyvolání explozí nebo ochranných ohňových štítů.
- Voda: Ovládání vody v různých formách, od deště po led, včetně léčivých vodních rituálů.
- Vzduch: Manipulace s větrem, schopnost létat na krátké vzdálenosti nebo vytvářet silné víry a bouře.
- Země: Tvorba bariér, zemětřesení, manipulace s půdou a kameny k vytváření obranných struktur. Součástí tohoto je i ovládání rostlin, konkrétně podpora růstu. Dokáží donutit vyrůst stromy v rámci několika sekund, od semínka po dospělý strom.
Omezení: Čarodějnice obvykle nemohou vytvořit nic, co by přesahovalo určité meze elementu. Například nemohou vyvolat tsunami pomocí vody nebo zničující tornádo pomocí vzduchu. Každý element vyžaduje specifické dovednosti a znalosti.


Illuzionismus
Popis: Illuzionismus je umění vytváření klamných obrazů a podvodných efektů, které zmatou smysly a uvádějí diváka v omyl. Čarodějnice ovládající tuto magii dokážou manipulovat s vnímáním reality, což jim umožňuje skrýt se, přeměnit okolí nebo vytvořit fantastické iluze.
Základní techniky:
- Klamné obrazy: Vytváření vidin, které mohou působit jako skutečné objekty nebo osoby, ať už pro strategické výhody nebo ochranu.
- Maskování: Schopnost skrýt svou přítomnost nebo zaměnit se za jinou osobu či objekt.
- Dělení vjemů: Ovládání toho, co si ostatní lidé mohou nebo nemohou uvědomit, čímž vytvářejí smyšlené situace.
Omezení: Illuzionismus neovlivňuje fyzické objekty; iluze jsou pouze vnímány, nikoli skutečné. Kromě toho, silní mentální aktéři mohou prohlédnout iluze a odhalit pravdu. Časté používání může u nezkušených mágů způsobit halucinace, dezorientaci, a dokonce i schizofrenii.


Psychická magie
Popis: Psychická magie se zaměřuje na manipulaci s myšlenkami, emocemi a vnímáním jednotlivců. Čarodějnice, které ovládají tuto formu magie, mají schopnost ovlivňovat psychické stavy ostatních, ať už pro dobro nebo zlo.
Základní techniky:
- Ovládání: Ovlivnění činů ovládané osoby - donucení k vykonání úkonu. Jedinci se silnou myslí se nemusí nechat ovládat a odolají pokusu o očarování.
- Telepatie: Přenos myšlenek a pocitů mezi jednotlivci bez použití slov; umožňuje hluboké porozumění nebo manipulaci.
- Emocionální manipulace: Schopnost ovlivnit pocity ostatních, což může vést k pocitům strachu, radosti nebo klidu.
- Psychická ochrana: Vytváření mentálních bariér, které chrání čarodějnici před psychickými útoky nebo ovládáním zvenčí.
Omezení: Psychická magie může být vyčerpávající a vyžaduje značné soustředění; navíc silné vůle mohou bránit pokusům o manipulaci. Pokud není používána opatrně, může mít nečekané následky pro obě strany (mág může začít mít halucinace či noční běsy).

___________________________________________________________________________


Běžná zaměření černé(zakázané) magie

Základy magie
Každý temný mág se jako jedno z prvních učí takzvaně obrannou magii. Jedná se o magii zaměřenou na boj s nepřítelem.
Mezi základy patří:
- Velice lehké ovládání telekineze (uzvednutí a mrštění menších předmětů do tří kil) a ohně (menší plameny)
- Způsobení intenzivní bolesti ve vybrané části těla pronásledovateli/útočníkovi, to vydrží však jen několik vteřin
- Ovládání mysli
- Možnost lehkého zmatení (způsobení motání hlavy a dezorientace v prostoru)
- Velice jednoduché, krátké zrakové iluze - například pro krátké zneviditelnění se nebo vytvoření iluze pro odvedení pozornosti
Jedná se o jednoduché triky, které umožňují mágům dostat se z nebezpečných situací a zachránit si tak zdraví či život.


Nekromancie
Popis: Nekromancie je temné umění, jež umožňuje oživovat mrtvé a manipulovat s dušemi. Mágové, kteří ovládají tuto magii, se často potýkají s morálními dilematy, neboť jejich schopnosti vyžadují lidské oběti.
Základní techniky:
- Oživení mrtvých: Přivádění těl (či jejich částí) zpět k životu na omezenou dobu.
- Vzkříšení: Trvalé oživení mrtvých (vyžaduje cennou oběť - lidský život či andělské pero).
- Duševní spojení: Navázání kontaktu s dušemi, které umožňuje komunikaci nebo získání znalostí.
- Přízrakové volání: Vyvolání duší, které mohou plnit rozkazy nebo poskytovat informace, avšak jen na velice krátkou dobu.
Omezení: Nekromancie často vyžaduje náročné rituály a specifické obětiny, což může být nebezpečné. Kromě toho je možné, že oživené bytosti ztratí část své lidskosti a stanou se nebezpečnými. Oživení se mohou také stát ghouly, což je samo o sobě velice nebezpečné.

Rituál vzkříšení - Ritualis Revertendi
Purificatio corporis:
Tělo mrtvého musí býti očištěno, neb zkažená schrána duši nepřijme. Všechny rány zacel balzámem z heřmánku, třezalky a aloe, přičemž opakuj zaříkání:

"Corpus purificatum, spiritus vinculum."
Jméno zemřelého budiž vysloveno při přivolání duše, pevně třímán artefakt z jeho života. Duch přijde, jakmile pronesou se slova:
 

"Ad tenebras voco, anima surge." (Volám k temnotám, duše povstaň.)
Když nadejde čas, přistup k čisté duši, připravené na zpečetění svého osudu. Ostří nože nech zlehka proklouznout kůží, kde krev s klidem opustí tělo a spojí se s temnými proudy. Pokud oběť není přítomna, vezmi andělské pírko, jež tvé rituální síle propůjčí moc. S náležitým respektem pírko vsuň pod plamen svíce, ať jeho dým vzlétá k temnotě. Při této chvíli, šeptem prones:

"Vitam pro vita, anima reditus!"
Nezdaří-li se návrat, vznikne ghoul, stvoření temnoty jež vždy jí bude pronásledováno.

"Sum dominus mortuorum!"

- Temná umění, Morwenna Tenebris, 1492


Demonologie
Popis: Demonologie je nebezpečná magie, která se zaměřuje na studium duchů a jejich invokaci. Mágové praktikující toto umění, se snaží porozumět povaze těchto temných bytostí a využít jejich síly pro vlastní cíle. Avšak manipulace s démony přináší vysoká rizika, včetně ztráty kontroly a možné duševní újmy (spuštění schizofrenie, časté halucinace, apod). Při vyvolávání ducha za použití demonologie, přivolá mág stvoření známé jako Umbraen (stín), což je duch někoho, komu byla odepřena možnost přejít na druhou stranu. Tento duch (Umbraen) je obdarován novým hmotným tělem a úkoly, které musí pro svého pána splnit. Každý stín je jiný. Někteří jsou poslušní, jiní krvežizniví a prahnoucí po volnosti. Všichni mají ale přirozenou touhu po svobodě a snaží se úkoly jim udané splnit. Mág užívající tuto magii musí mít pevnou vůli, a kontrolu nad Umbraenem. Nemají-li dost pevné vedení a nedokáží Umbraena ovládat, nebo pokud jej drží moc dlouho (s časem sílí jejich touha po svobodě a jsou hůře ovladatelní) může Umbraen přestat reagovat na ovládání jeho pánem. Pokud vše jde jak má, splní stín své úkoly a je propuštěn na druhou stranu, tam, kde měl správně už dávno být. Pokud ne, může dojít k úmrtí mága, který Umbraena vyvolal. To má za následek uvolnění Umbraena, a jeho pohybování se mezi lidmi v novém těle.
Základní techniky:
- Invokace umbraenů: Vyvolání bytostí, které mohou poskytnout mocné schopnosti nebo informace, ale za cenu obětování osob nebo cenností.
- Vstup entity do těla: Invokující mág může umožnit démonu nebo duchu, aby se zmocnil jeho těla, čímž získá dočasný přístup k moci nebo znalostem této bytosti.
- Ochranná magie: Vytváření bariér a ochranných kouzel k odražení negativních vlivů a ochraně před odvetou Umbraenů.
- Ovládání: Demonologové se učí ovládat jimi vyvolaná stvoření. K ovládání je však potřeba silná mysl a velká koncentrace, která čarodějici rychle vyčerpává. Dokáží tak lehce ovládat jimi vyvolané stíny, případně jim způsobit fyzickou bolest.
Omezení: Demonologie je vysoce riskantní a vyžaduje značné znalosti a zkušenosti. Nesprávné provedení rituálů může mít katastrofální následky, jako je trvalé poškození psychiky nebo smrt. Také je třeba být obezřetný, neboť Umbraeni často neplní své sliby pokud nejsou pod pevným vedením a jejich vyvolání může přinést nečekané a nebezpečné situace.

Kletby
Popis: Kletby jsou formou temné magie, která je využívána k uvalení neštěstí, utrpení nebo zkázy na konkrétní osobu, skupinu nebo místo. Kletby mohou mít různé formy – od fyzických postihů až po psychickou, či emocionální destrukci. Často vyžadují pečlivé rituály, obětiny a znalost okultních sil. Kletby jsou považovány za nebezpečné a často nevratné.
Základní techniky:
- Osobní kletba: Kletba zaměřená na jednotlivce, která může způsobit nemoc, neštěstí, nebo dokonce smrt.
- Rodinná kletba: Magický postih, který postihuje celé rodové linie, přenášející se z generace na generaci.
- Objektová kletba: Zaklínání předmětu, který přináší neštěstí nebo smůlu tomu, kdo jej vlastní nebo používá.
- Místní kletba: Prokletí určitého místa nebo lokace, které může vyvolávat neštěstí nebo zkázu na každého, kdo se v místě nachází.
Omezení: Kletby jsou často náročné na provedení a vyžadují silné spojení s temnými silami. Mohou mít nepředvídatelné důsledky, včetně zpětného úderu na kouzelníka, pokud není kletba správně provedena. Některé kletby jsou nevratné nebo extrémně obtížné zrušit.




Krevní magie
Popis: Krevní magie je specifická forma černé magie využívající sílu a esenci krve k dosažení mocných účinků. Praktikující této magie, známí jako Baobhansith, čerpají energii z lidské krve, kterou často používají pro rituály zaměřené na získání síly, dlouhověkosti a mládí. Tito čarodějové si udržují mladistvý vzhled díky pravidelnému požívání mladé lidské krve, což je zároveň činí fyzicky silnějšími a odolnějšími vůči účinkům stárnutí. Pokud však přestanou krev užívat, stárnou stejně jako normální lidé. Většinou žijí v menších seskupeních a vykonávají všechny rituály společně. Většina jimi psaných knih je psána krví. Často obětují lapené lidi, což dočasně posílí jejich magickou moc. Krevní magie je považována za nebezpečnou a v mnoha kulturách zakázanou formu čarodějnictví.
Základní techniky:
- Poutací kouzla: Prostřednictvím rituálu využívajícího krev své oběti může Baobhansith ovládat či manipulovat s jinými bytostmi, které jsou k ní magicky připoutány. Vždy k tomu však potřebuje krev ovládaného jedince, jejíž část vypije, zbytek smíchá s popelem a pomaluje jí obličej svůj i oběti různými obrazci, které tvoří jakousi pečeť, značící dočasné propojení oběti s čarodějnicí. Povětšinou jsou jejich oběti muži. V moment, kdy se pečeť silně naruší, ztrácí čarodějnice nad otrokem kontrolu a otrok nabývá volnosti.
- Životní transfuze: Krevní obětina, která dovoluje Baobhansith přenést životní energii z jedné osoby na druhou. Často se používá k uzdravování nebo prodloužení vlastního života. Často je pořádána jako skupinový rituál, a její benefity se převádí na nejstarší čarodějnici - obyčejně vůdkyni covenu.
- Krevní smlouvy: Díky rituálnímu svázání krví je možné vytvořit „smlouvu,“ kterou druhá osoba nemůže porušit. Tato magie může zavazovat nejen k určitému chování, ale také chránit smlouvajícího před zradou či útoky. Pokud je smlouva porušena, osoba jež nedodržela svůj závazek umirá.
     - Klany baobhansith jsou mezi nadpřirozenými obávané, a silně respektované. Baobhansith často poskytují své schopnosti i k sepsání krevní smlouvy mezi jinými tvory. Je-li smlouva uzavřená mezi dvěma lidmi a zpečetěna jejich krví a speciální pečetí posvědcenou zaklínadlem krvavého mága, stává se taková smlouva závaznou a poruší-li jeden z podpisujících smlouvy její dohodu, zemře. Smlouva se ruší v moment úmrtí jednoho či obou podepsaných, nebo samotným mágem, který smlouvu posvětil. V případě rušení smlouvy mágem je potřeba krve všech osob, jenž se na podepsání smlouvy podíleli.
- Přenesení ran: Schopnost přenést svá zranění na jimi ovládané osoby.
Omezení: Krevní magie je silně náročná na životní energii, a ne vždy je efektivní. Nadměrné používání krve cizích osob může způsobit ztrátu kontroly, což vyústí v šílenství nebo v nekontrolovatelné závislosti. Navíc je krevní magie svázána s rizikem prokletí a fyzických vedlejších účinků, zejména pokud je používána neopatrně nebo bez pečlivé přípravy. Krev může samozřejmě také přenášet různé nemoci, na což je třeba dávat si pozor.

„Pamatuji si onu noc jako přízrak živý a nelítostný, neboť snad i nyní cítím chladný dotek smrti, který mi dlel v zátylku. Ležel jsem spoután na prastarém stole uprostřed potemnělé louky, zrak můj zakalen byl omámením, snad jedem či kouzlem, neb paměť má zůstala na čas zcela zahalena. Kol mne tančily ony stvůry, dcery temnot, zvané baobhansith, jež krví mou hojně těla svá potřísnily, neboť každá z kapek, jež z mých ran skanula, stala se nástrojem jejich čar temných.
Oheň poblíž praskal, jeho žár se slastně tetelil ve vzduchu, plameny tančily ve zlověstném souznění s těmi ženami divokými. Hned na to, co krev má zkropila nádoby jejich, svlékly se do naha a jako by v posvátné extázi, natíraly těla svá do sytě rudé barvy. Dýmem a září ohně byly zahaleny, až se zdály být jakoby z jiného světa, a v jejich očích jsem spatřil temnotu nezměrnou, která snad ani smrtí by nebyla utišena.
Začaly kolem mne pomalu vířit a cosi šeptati jazykem latinským, kouzlo poutací jali se vyvolávati. Srdce mé v hrudi bilo jak perutě ptáka lapeného do sítě, a každé jejich slovo pronesené zdálo se býti šípem do mé duše vraženým. V ten čas jsem již zcela pochopil, že život můj není více mým, že jsem loutkou stal se v rukách těchto čarodějnic.
Avšak, než kouzlo dokonáno bylo, než pečeť má dána, z temnoty noční vynořili se moji druhové, věrní lovci. Vpadli do kruhu čarodějnic, rozervali kouzlo jako pavoučí síť, a byť čarodějky bojovaly, nezachránily si svůj rituál. Byla to chvíle krutého osvobození, neboť stopy toho prokletí zůstaly ve mně navždy, a dodnes se mi v snách zjevují ony děsivé oči a plameny, jež mi zvěstovaly zhoubu věčnou.“

— Kronika temnot, Hermann Albrecht, 1274


___________________________________________________________________________


Vzácná magická zaměření


Portalogie
Popis: Portalogie se zaměřuje na umění vytváření a manipulace s portály mezi různými dimenzemi a místy. Mágové, kteří ovládají tuto formu magie, mají schopnost otvírat brány do jiných světů, což může být použito k úniku, cestování nebo dokonce k invazi. Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí spojenému s cestováním mezi dimenzemi, je tato magie zakázána akademií, a výhradní právo používat ji mají povoleno jen velice staří čarodějové z Akademie, a vzácně jejich učni a nástupci - ti však pouze na jednorázové portály.
Samotné portály vypadají jako zářící spirála z mlhy, skrze kterou není vidět na druhou stranu, a na první pohled není tedy vidět kam vede. Často bývají umístěny do míst, kam by normální lidé nikdy nešli. Třeba do hlubokých studen, a k průchodu skrze ně je třeba do studny skočit.
Základní techniky:
- Vytváření portálů: Schopnost otevřít brány do jiných míst vyžaduje precizní znalosti a soustředění. Povětšinou využíváno k jednorázovému průchodu.
- Navigační magie: Umění orientace v různých místech a schopnost vyhledat specifická místa, lidi nebo objekty. Využíváno zřídka - často nepřesné.
- Anomální manipulace: Schopnost vytvářet stabilní portály i v chaotických podmínkách, což může vyžadovat spolupráci několika mágů.
- Portálová ochrana: Vytváření ochranných bariér kolem portálů, které chrání před vniknutím nežádoucích bytostí nebo před destabilizací portálu. Pro bytosti, jenž mají průchod zamítnut jsou portály neviditelné.
Omezení: Portalologie je vysoce náročná a může být extrémně nebezpečná. Pokud portál vytváří nezkušený mág, může dojít k vážným následkům, jako je:
- Náhodný přesun: Mág se může ocitnout v nebezpečné dimenzi nebo dokonce časové linii, odkud se nemusí vrátit.
- Psychické vyčerpání: Použití portálové magie může vést k mentálnímu vyčerpání nebo halucinacím, pokud se s ní manipuluje neopatrně.
- Ztráta kontroly a krátkodobé vyřazení schopností: Mág může ztratit kontrolu nad portálem, což může vést k nečekaným a nebezpečným situacím.
- Časové skoky: Mág může při špatném použití portálů projít do jiné doby, to se však stává opravdu omezeně. Samotná portalologie toto neumožňuje - cíleně se tohoto nikdy dosáhnout nedá.